|
|
Využití inseminace u masných stád skotu
JANIŠ, Marek
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením použití inseminace u vybraného stáda mas ného skotu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části bakalářská práce charakterizuje pojmy ve vztahu k tématu. Popisuje anatomii a fyziologii krávy, inseminaci a její metody, genomiku a současné a budoucí trendy v oblasti inseminace. Praktická část interpretuje a vyhodnocuje výsledky analýzy, které vychází z průvodních karet krav a ze záznamů kontroly užitkovosti.
|
|
|
Reprodukční analýza plemenic skotu ve stádě s tržní produkcí mléka
Vlčková, Hana
Předkládaná diplomová práce byla zpracována v ZD Nížkov. Do sledování v letech 2019 – 2021 bylo zapojeno průměrně 368 plemenic, jak českého strakatého skotu, tak různě podílových kříženců plemen holštýnského skotu a plemene brown swiss. Byly hodnoceny vybrané reprodukční ukazatele – inseminační interval, servis perioda, mezidobí a inseminační index. Hodnocené ukazatele se analyzovaly za jednotlivé roky, v rámci ročních období, podle pořadí laktace a plemenného založení jedinců. Získané hodnoty byly vyhodnoceny v programu Microsoft Excel a Statistica12., byly vypočteny základní statistické údaje – aritmetický průměr, směrodatná odchylka a variační koeficient. V programu Statistica12 se vybrané faktory zpracovaly pomocí ANOVY a následně se vyhodnotily post hoc analýzou s využitím Tukeyho testu. V roce 2019 byla délka inseminačního intervalu 62,52 dní, servis periody 117,117 dnů, mezidobí 397,17 dnů a hodnota inseminačního indexu byla 2,31. V roce 2020 délka inseminačního intervalu trvala 55,19 dnů, servis perioda 118,17 dnů, mezidobí 398,17 dnů a hodnota inseminačního indexu činila 2,61. V roce 2021 byla délka inseminačního indexu 58,83 dnů, servis periody 113,25 dnů, mezidobí 393,25 dnů a hodnota inseminačního indexu 2,59. V případě inseminačního intervalu byl prokázán vysoce průkazný vliv plemenné skupiny a průkazný vliv pořadí laktace. Taktéž byl prokázán vysoce průkazný vliv plemenné skupiny na délku servis periody.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností chovu prasat zařazeného do kontroly užitkovosti
JELÍNKOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo ve vybraném chovu prasat analyzovat reprodukční a produkční ukazatele prasat zjišťované v kontrole užitkovosti. Sledování proběhlo za roky 2019 až 2021. Do sledování reprodukčních vlastností byly zařazeny prasnice plemene české bílé ušlechtilé (977 vrhů), ČBU x ČL (616 vrhů), duroc (169 vrhů), pietrain (156 vrhů), 125 vrhů po kancích D x BO a 146 vrhů po kancích Pn x BO. Z mateřských plemen byl zjištěn u prasnic ČBU x ČL vyšší počet všech narozených (15,6 ks vs. 15,4 ks), živě narozených (14,5 ks vs. 14,3 ks) a dochovaných selat (13,5 ks vs. 13,2 ks) ve srovnání s prasnicemi ČBU. Nejvyšší počet všech a živě narozených selat a dochovaných selat u otcovských plemen byl po kancích D x BO (11,2 ks, 10,3 ks a 9,6 ks). Nejnižší plodnost byla vykázaná u plemene Pn (10,0 ks, 9,2 ks a 7,7 ks). Ve sledování vlastní užitkovosti byli posuzováni kanečci plemene české bílé ušlechtilé (1 448 ks), duroc (434 ks), pietrain (339 ks), D x BO (368 ks) a BO x Pn (363 ks) a prasničky plemene české bílé ušlechtilé (3 479 ks), duroc (487 ks) a pietrain (343 ks). Nejvyšší průměrný denní přírůstek od narození dosáhli kanečci BO x Pn (730 g), nejnižší průměrnou výšku hřbetního tuku kanečci D x BO (5,2 mm) a nejvyšší podíl svaloviny kanečci Pn (62,2 %). Nejpříznivější ukazatele vlastní užitkovosti byly u kanečků zaznamenány v roce 2020. Nejvyšší hodnota průměrného denního přírůstku od narození byla u prasniček u plemene ČBU (659 g) a nejnižší průměrná výška hřbetního tuku (5,2 mm) a nejvyšší podíl svaloviny (62,5 %) u prasniček plemene Pn. Nejpříznivější hodnoty ukazatelů vlastní užitkovosti prasniček byly dosaženy v roce 2021.
|
|
|
Analýza reprodukce dojeného skotu
RAKOUSKÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá vyhodnocení reprodukčních ukazatelů ve dvou podnicích s chovem skotu. Dále vyhodnocení vlivu synchronizačního programu na reprodukci dojeného skotu, vliv laktace na reprodukci a srovnání výsledků s republikovým průměrem.
|
|
|
Zhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném stádě skotu
KUBECOVÁ, Monika
Prosperující reprodukce je základem pro každý úspěšný chov, je to totiž nejdůležitější faktor, který vypovídá o celkové kvalitě chovu. V České republice dochází v současné době ke stále se zhoršujícím reprodukčním ukazatelům. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci skotu, vlivech působících na reprodukci a charakterizovat plemeno český strakatý skot. U sledovaného souboru dojnic českého strakatého skotu bylo cílem vyhodnotit vlivy na vybrané ukazatele plodnosti. Ve vybraném chovu českého strakatého skotu byly vyhodnoceny vybrané ukazatele reprodukce (mezidobí, servis perioda, inseminační interval) vybraných dojnic (120 kusů) za sledované období 2 let a to od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018. Tyto ukazatele byly dále hodnoceny dle jednotlivých faktorů (vliv pořadí laktace, vliv mléčné užitkovosti a vliv věku při 1. otelení).
|
|
|
Reprodukční a biotechnické metody využitelné v chovu dojeného skotu
Talácko, Pavel
V bakalářské práci jsou zachyceny nejčastější a nejznámější biotechnické metody využitelné v chovu dojeného skotu. Zachycuje inseminační metody využitelné v chovu skotu a seznámení s jejich praktickým využitím. Protože je v praxi nejčastěji používaná tzv. rektální metoda, je na ní v popisu kladen největší důraz. Dále se jedná o embryo-transfér, který je v práci popsán, a to přes získání samotných embryí, hodnocení, uchování až do samotného přenosu. S touto metodou úzce souvisí superovulace a syn-chronizace říje. Obě tyto metody jsou zde také popsány. Dalšími zmíněnými metodami jsou oplození in-vitro a tzv. sexace spermií, která se v dnešní době relativně často využívá. U všech těchto metod jsou uvedeny jejich výhody, ale zároveň jejich nevýhody. V další části se práce ubírá směrem k detekci říje. V první řadě je popsána samotná říje a její příznaky. Při detekci říje je důležité samotné sledování, to je samozřejmě v práci také zachyceno. Najdeme zde i pomůcky, které pomáhají detekovat říji. S tímto tématem souvisí další část práce, jimiž jsou reprodukční ukazatelé, kdy popisovány jsou hlavně mezidobí, servis perioda, inseminační interval, inseminační index, procento zabřezlých po 1. inseminaci. Závěr uvádí současné hodnoty zmíněných ukazatelů v ČR a jejich porovnání se zahraničím.
|
|
|
Synchronizace říje plemenic skotu a její úspěšnost
SUKOVÁ, Denisa
Reprodukce a mléčná produkce jsou považovány za hlavní faktory ovlivňující celou ekonomiku chovu skotu. Dlouhodobě sledujeme zhoršující se reprodukci v chovech skotu. Možností, jak reprodukci zlepšit, je zařazení synchronizačních protokolů do managementu reprodukce. Cílem práce bylo, na základě analýzy dat, zjistit úspěšnost inseminace po synchronizaci říje a vyhodnotit reprodukční ukazatele. Sledování probíhalo od ledna 2017 do června 2018. Sledovaný soubor tvořilo 310 plemenic holštýnského skotu s úrovní užitkovostí 10 335 kg mléka. Data byla získaná ze zootechnické evidence a programu Farmsoft. Úroveň reprodukce v chovu byla vyhodnocena jako špatná. Hodnoty reprodukčních ukazatelů byly následující: inseminační interval - 63 dnů, servis perioda - 124 dnů, mezidobí - 407 dní, interinseminační interval - 35 dnů, inseminační index - 2,63 a zabřezávání po první inseminaci - 33,23 %. Výborného výsledku dosáhl jen inseminační interval, protože plemenice byly zařazeny 31 až 38 dnů po porodu do synchronizačního protokolu Presynch. Bylo zjištěno, že krávy po synchronizačním programu Presynch měly březost po první inseminaci 36,6 %, zatím co plemenice inseminované na vyhledanou říji měly březost po první inseminaci pouze 28 %. Procento březosti po první inseminaci u synchronizovaných krav se téměř shoduje s průměrem ČR (37,1%). Hormonální preparáty v rámci Presynchu zvýšily náklady na reprodukci u jedné krávy o 211 Kč.
|
|
|
Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele dojnic ve vybraném chovu
ZERZÁNKOVÁ, Veronika
V diplomové práci byl zpracován literární přehled o reprodukčních vlastnostech holštýnského skotu a vlivech ovlivňujících reprodukční ukazatele skotu. Jedním z cílů bylo u vybrané skupiny dojnic ze sledovaného stáda skotu vyhodnotit vliv vybraných faktorů na reprodukční ukazatele. Data byla zpracována a vytříděna podle úrovně užitkovosti za laktaci, úrovně denního nádoje, pořadí laktace a věku při prvním otelení. Dále byla zpracována data v rámci použitých býků. Dalším cílem diplomové práce bylo získání dat v rámci vyřazených krav. U vyřazených krav byl zjištěn věk, pořadí laktace, příčina vyřazení a celoživotní užitkovost. Data pro zpracování diplomové práce byla získána ze sestav kontroly užitkovosti a databáze plemenic ve vybraném podniku s chovem holštýnského skotu. Byly hodnoceny dojnice, které zabřezly během roku 2017 a 2018. Za rok 2017 bylo hodnoceno 190 dojnic a za rok 2018 bylo hodnoceno 229 dojnic. Celkově tedy bylo hodnoceno 419 krav. U těchto dojnic byla ze zootechnické evidence získána data o inseminačním indexu, inseminačním intervalu, březosti po 1. inseminaci, servis periodě a mezidobí. Do hodnocení vyřazených dojnic bylo zařazeno 339 dojnic, které byly vyřazené v roce 2017 a v roce 2018. Při hodnocení použitých býků byla uvedena data o počtu použitých býků a dále popis systému výběru býku pro inseminaci. Při hodnocení úrovně mléčné užitkovosti za laktaci na reprodukční ukazatele byl prokázán statisticky významný (p0,05) vztah mezi úrovní užitkovosti a délkou servis periody a dále byl prokázán vliv na hodnotu inseminačního indexu. Průkazně (p0,05) nejnižší hodnoty servis periody a inseminačního indexu byly detekovány u dojnic s užitkovostí do 6 999 kg. Naproti tomu, nejvyšší hodnoty servis periody a inseminačního indexu byly zaznamenány u dojnic s užitkovostí nad 9 000 kg (p0,05). Dále byl hodnocen vliv úrovně denního nádoje na reprodukční ukazatele. Z výsledků vyplývá, že s rostoucím denním nádojem roste i hodnota servis periody. Průkazně (p0,05) nejnižší hodnoty servis periody měly plemenice, které dosahovaly denního nádoje do 24,99 kg, a naopak nejvyšší hodnoty servis periody dosahovaly dojnice, které měly průměrný denní nádoj nad 30 kg. Při hodnocení pořadí laktace na reprodukční ukazatele nebyl prokázán žádný statisticky významný vliv (p0,05). Dále při hodnocení věku při 1. otelení nebyl detekován žádný statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými skupinami dojnic (p0,05). Posledním z ukazatelů reprodukce bylo hodnoceno zabřezávání po 1. inseminaci. Pro jednotlivé skupiny rozdělené podle úrovně užitkovosti, úrovně denního nádoje, pořadí laktace a věku při prvním otelení byl vypočítán procentuální podíl krav, které zabřezly po 1. inseminaci. Průměrně tato hodnota dosahovala 36,28 %.
|
|
|
Kulhání-Limitující faktor reprodukce skotu
VRABČEKOVÁ, Monika
Jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých výrobních a ekonomických výsledků v chovu skotu je vysoká a pravidelná plodnost krav. Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující reprodukci patří zdravotní stav plemenic. Nezbytnou podmínkou úspěšného chovu dojnic je dobrý stav končetin, zejména pak paznehtů. Onemocnění končetin vede ke snížení výkonu a narušení pohody (welfare) chovaných zvířat a má ve výsledku negativní dopad na plodnost krav. Tato diplomová práce se zabývá vlivem kulhání (onemocnění paznehtů) na reprodukční ukazatele plemenic. K pokusu byla použita skupina plemenic ze ZD Pluhův Žďár obsahující 843 kusů dojnic plemene holštýn a plemene český strakatý skot. Zároveň byly plemenice ze dvou odlišných typů ustájení. O každé plemenici byly získány tyto údaje: identifikační číslo, stájové číslo, plemeno, věk, datum otelení, pořadí laktace, užitkovost, mezidobí, servis perioda, inseminační interval, inseminační index a případný typ onemocnění paznehtů. Vyhodnocení vlivu kulhání na reprodukční ukazatele v závislosti na pořadí laktace a plemeni bylo provedeno v programu Statistica dvoufaktorovou anovou. Sledováním byl prokázán významný vliv onemocnění paznehtů na jednotlivé reprodukční ukazatele. U dojnic na 3. a vyšší laktaci byl znatelný rozdíl délky mezidobí. U dojnic nekulhajících byla zjištěna průměrná délka mezidobí 385 dní, u dojnic kulhajících 398 dní. U dojnic s projevem kulhání se tedy mezidobí prodloužilo o 13 dní. I hodnoty servis periody a inseminačního indexu se zvýšily u skupiny kulhajících dojnic (až o 17 dní a až na hodnotu 3,17). V případě hodnot inseminačního intervalu byl rozdíl mezi zdravými a kulhajícími plemenicemi nejméně znatelný. Dále se prokázalo, že největší vliv na zvýšení hodnot reprodukčních ukazatelů má kombinace infekčního i neinfekčního onemocnění. Způsobí to organizmu zvířete největší zátěž. Při porovnání reprodukčních ukazatelů mezi plemeny se prokázal vliv prošlechtění a zatížení organizmu plemene holštýn. Průměrná délka mezidobí plemene holštýn byla o 8 dní delší než u plemene český strakatý skot, i délka servis periody byla o 5 dní delší u plemene holštýn. Z výsledků lze tedy konstatovat, že kulhání ve stádě by chovatel neměl přehlížet a měl by mu věnovat vysokou pozornost, protože má ve výsledku dopad na celou ekonomiku chovu. Chovatel by se měl zaměřit na pravidelnost a pečlivost úpravy, koupání a léčbu paznehtů. Pozornost je třeba věnovat také komfortu ustájení dojnic a kvalitě a komplexnosti podávaných krmných dávek.
|
|
|
Chov prasat v podmínkách subtropické Afriky
MUKOSHA, Chisenga Emmanuel
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat různé způsoby chovu prasat v subtropických oblastech Afriky. Prasata jsou jedním z nejproduktivnějších a rychle rostoucích hospodářských zvířat, která mohou přeměnit zbytky potravin na cenné produkty. Chovají se především pro produkci masa a tuku, ale využívají se i v dalších sektorech (kosmetický průmysl, farmaceutický průmysl, zdravotnictví atd.) a mohou se chovat také v alternativních systémech chovu. Bakalářská práce analyzuje reprodukční a produkční vlastnosti prasat a zmiňuje faktory, které užitkové vlastnosti prasat ovlivňují. Jsou v ní také popsány nemoci prasat, které významně ovlivňují užitkovost zvířat, a tím ekonomiku jejich produkce.
|
host ::
RSS.